|
|
Výskyt bylinných invazních druhů rostlin na území obce Římov
PETROVIČOVÁ, Ivana
Diplomová práce je zaměřena na výskyt bylinných invazních druhů v intravilánu obce Římov s možnou vazbou na volnou krajinu. V rámci sledování bylo na území zjištěno 14 invazních druhů řazených na Černý a šedý seznam ČR. Z druhů vázaných především na urbanizované prostředí se jednalo např. o turanku kanadskou (Conyza canadensis), turan roční (Erigeron annuus), šťavel růžkatý (Oxalis corniculata) nebo pěťoury (Galinsoga parviflora a G. quadriradiata). V (polo)přirozeném prostředí pak byly sledovány např. druhy křídlatka japonská (Reynoutria japonica), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) nebo slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus). Výskyt vybraných invazních druhů je znázorněn v mapových podkladech. Diplomová práce dále zahrnuje botanický determinační klíč.
|
|
|
Norek americký (Neovison vison) - biologie invazního druhu.
Hlaváčová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Norek americký je v celé Evropě, severní Asii a dokonce i v Jižní Americe nepůvodním invazním druhem a je v současné době chápán jako stále se zvyšující hrozba pro původní biodiverzitu. Norek je extrémně adaptabilní predátor, který se dokázal přizpůsobit různým podmínkám prostředí a různým potravním nikám. Cílem této studie bylo přispět k poznání biologie tohoto druhu v podmínkách středního Posázaví na Českomoravské vrchovině. Od roku 2004 do roku 2012 probíhalo na řece Sázavě v okolí Havlíčkova Brodu telemetrické sledování šesti zvířat (tří samců a tří samic), které bylo doplněné použitím fotopastí. Za dobu sledování byla získána řada nových poznatků o biologii tohoto invazního druhu. Zjištěny byly výrazné rozdíly v chování obou pohlaví. Samci a samice se výrazně liší jednak ve velikosti domovských okrsků, v časovém rozložení aktivity v průběhu dne a noci i v délce denních přesunů. Druhá část práce byla věnována metodické studii zaměřené na rozlišení stop tří druhů lasicovitých šelem: norka amerického, norka evropského a tchoře tmavého. Celkem bylo změřeno 211 stop od těchto tří druhů. Po označení sedmi bodů na stopě bylo v programu Mesuring tracks automaticky vypočteno 131 parametrů. Získané parametry byly zpracovány pomocí kanonické diskriminační analýzy. Výsledky naznačují, že na základě takto...
|
|
|
Factors associated with invasiveness in the genus Impatiens: interaction of species traits, competition and environment
Čuda, Jan ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kollmann, Johannes (oponent) ; Prach, Karel (oponent)
Cílem předkládané disertační práce bylo určit, které faktory ovlivňují invazivnost v rodě Impa- tiens (netýkavka). Netýkavky jsou velmi atraktivní rostliny; některé zdomácněly mimo původní areál výskytu, zatímco jiné ne, přestože byly často pěstovány. Pokud pátráme po vlastnostech, které podporují invazivnost, je výhodné srovnávat druhy jednoho rodu, tzv. kongenery. Díky blízké příbuznosti jsou jejich vlastnosti a způsob rozšiřování méně ovlivněny fylogenezí, než při srovnání nepříbuzných druhů či dokonce celých flór. Srovnání kongenerů umožňuje přesnější určení vlastností, které invazní druhy zvýhodňují oproti druhům domácím, a zároveň přesnější rozpoznání druhů s invazním potenciálem. Intenzita kompetice mezi původními a in- vazními druhy závisí na míře překryvu jejich nik. Invazní druhy jsou obvykle vysoce kompeti- tivní v širokém rozsahu podmínek prostředí, zatímco domácí druhy často mají užší ekologické optimum. Výsledek kompetice se navíc může v různých fázích životního cyklu lišit a závisí na míře dominance (vyjádřené např. pokryvností), což bývá zřídka zohledněno. Rozšíření invaz- ního druhu v nepůvodním areálu také ovlivňují místní podmínky prostředí, způsoby a rychlost šíření. Mnoho invazních druhů proto zdomácnělo podél vodotečí, které poskytují celou řadu příhodných mikrostanovišť, na nichž je...
|
|
|
Problematika stolístků (Myriophyllum) ve střední Evropě
Hrdinová, Magdalena ; Trávníček, Pavel (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Rod Myriopyllum L. (stolístek) patří k jednomu z druhově nejbohatších rodů čeledi Haloragaceae (Saxifragales). Zahrnuje významné invazní druhy - evropský M. spicatum L. (s. klasnatý), severoamerický M. heterophyllum MICHX. (s. různolistý) a jihoamerický M. aquaticum (VELL.) VERDC. (s. vodní). Všechny tři se vyskytují ve střední Evropě spolu s původními neinvazními druhy M. alterniflorum DC. (s. střídavokvětý) a M. verticillatum L. (s. přeslenatý). Není to však pouze invaznost, která dělá tento rod tak pozoruhodným. Vykazuje velmi vysokou fenotypovou plasticitu, která značně znesnadňuje určování jeho zástupců do druhu. Poslední výzkumy navíc naznačují, že mezi některými druhy může probíhat křížení, které dává vzniknout hybridům v některých ohledech invaznějším než samotné rodičovské druhy. Nejen proto by měly být řádně studovány faktory ovlivňující úspěšnost invazních rostlin v obsazování nových lokalit. Jedním ze zásadních faktorů může být i polyploidie, která ve světle předchozích studií nabízí zcela nový pohled na problematiku stolístků. Podle předběžných výzkumů lze na základě ploidie za použití průtokové cytometrie středoevropské druhy jednoznačně rozlišit. Díky tomu je možné odhalit, jestli existují smíšené populace jednotlivých druhů, zda mezi nimi probíhá hybridizace a jaké ekologické...
|
|
|
Výskyt a ekologie ploštěnky americké (Dugesia tigrina) ve Vltavě a vybraných pražských potocích a její interakce s původními druhy ploštěnek
Sevruková, Natálie ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavní náplní mé diplomové práce byl výzkum výskytu a ekologie trojvětevných ploštěnek (Tricladida) ve Vltavě a v některých potocích protékajících územím hlavního města Prahy s důrazem na nepůvodní severoamerický druh - ploštěnku americkou (Dugesia tigrina). Výzkum lze rozdělit na terénní zjišťování početnosti populace a ekologických nároků ploštěnek a na laboratorní experiment, ve kterém jsem zjišťovala predační chování ploštěnek. Při mém terénním výzkumu, který probíhal od 22. 8 do 12. 11. 2009 jsem zjistila, že se ploštěnka americká vyskytuje pouze ve Vltavě, a to z devíti lokalit na šesti. V potocích během výzkumu nalezena nebyla. Vybírá si lokality s přírodním břehem, hlubším dnem, peřejnatou vodou a žije ve společnosti hlavně ploštěnky říční (Dugesia polychroa). Vyskytovala se na místech mírně znečištěných. Při predačním pokusu, který probíhal od 17. 12. 2009 do 20. 10. 2010 při teplotě 14řC a trojnásobných opakováních ve všech vzájemných kombinacích pěti druhů ploštěnek, se potvrdil vnitrodruhový kanibalismus a časté nepohlavní rozmnožování ploštěnky americké. Z pokusu vyplynulo lovení hlavně původního druhu ploštěnky černé (Polycelis nigra), ploštěnkou americkou (Dugesia tigrina). Naopak ploštěnku americkou lovily ostatní druhy jen minimálně. Klíčová slova: ploštěnka americká (Dugesia...
|
|
|
Důsledky polyploidizace pro invazní potenciál druhu Vicia cracca
Líblová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mihulka, Stanislav (oponent)
Náplní této práce jsou informace o většinově se vyskytujících cytotypech, respektive diploidech a tetraploidech druhu Vicia cracca. První část je věnována rozmístění cytotypů studovaného druhu v Severní Americe, kde je tento druh invazní. Rozmístěním cytotypů se zabývám v rámci hypotézy, že polyploidní druhy se mezi invazními druhy vyskytují častěji než druhy diploidní. Jejich vyšší úspěšnost může být dána větší variabilitou genů, získanou polyploidizací a případnými genovými subfunkcionalizacemi. Všechny invazní populace Vicia cracca zahrnuté v této práci byly výhradně tetraploidní, což podporuje hypotézu o vyšší invaznosti polyploidů. Polyploidizované druhy totiž mohou být například lepšími kompetitory a to díky vlastnostem, které plynou právě ze znásobení genomu. Mezi tyto vlastnosti lze zahrnout různé růstové charakteristiky nebo zvýšenou stresovou odolnost vůči některému faktoru. Druhou částí mé práce je proto testování hypotézy, že polyploidi jsou více variabilní ve velikosti různých částí rostlinného těla a proto jsou schopni více vyrůst i v podmínkách, které nejsou vhodné pro diploidy. Jak předpovídá tzv. EICA hypotéza (evolution of increased competitive ability), rostliny v sekundárním areálu mají více prostoru pro další evoluci a lze tedy očekávat, že jejich růstové charakteristiky se...
|
|
|
Monitoring výskytu invazních neofytů v povodí Zdobnice (CHKO Orlické hory)
Vágner, Jan
V rámci bakalářské práce bylo provedeno mapování invazních neofytů podél vodního toku Zdobnice, na části tekoucí v CHKO Orlické hory. Monitoring proběhl v červenci roku 2016 k čemuž byla použita základní mapa 1:10 000 a zaznamenáván do ní výskyt dle dané kategorie rozšíření. Při terénních pracích bylo vytvořeno 20 fytocenologických snímku z daných biotopů, ke kterým byly následně přiřazeny soubory lesních typů. Ke zpracování výsledků byly použity programy Turboveg 2.0, Microsoft Excel 2016 a ArcGIS 10.3.1, kde byla vytvořena mapa v digitální formě. Nejvíce se vyskytujícím druhem byla vyhodnocena Impatiens glandulifera, která jak bylo zjištěno se vyskytuje především v ruderálních biotopech. Velký podíl na invazích mají však i ostatní druhy, a to především Reynoutria japonica a Telekia speciosa. Ostatní taxony z rodu Reynoutria nebyly v zájmovém území pozorovány. Biotop štěrkových říčních náplav byl vyhodnocen jako nejvíce ohrožen součinností Reynoutria japonica, Telekia speciosa a Impatiens glandulifera. Při porovnání s obdobně zaměřenými pracemi můžeme dojít k závěru, že Impatiens glandulifera potvrdila svou dominantní roli i v této práci.
|
|
|
Šíření invazních druhů podél lesních komunikací v nížinném luhu
Barinová, Petra
Diplomová práce se zabývá šířením invazních druhů rostlin v nížinném luhu dolního Podyjí v souvislosti s cestní sítí a dalšími faktory, které jsou významné pro výskyt nepůvodních rostlin. První, teoretická část práce, se zabývá historií využití, managementem studovaného území a charakteristikou přírodních poměrů. Druhá část práce je zaměřena na metodiku, analýzu terénních dat a vyhodnocení výsledků. Práce se taktéž snaží najít spojitosti historického a současného využití studovaného území člověkem a šířením invazních druhů. K práci náleží přílohy, které obsahují všechna data, která nebylo možné do práce vložit.
|
|
|
Hodnocení účinnosti metod likvidace porostů trnovníku akátu
Jenčíková, Veronika
JENČÍKOVÁ, Veronika. Hodnocení účinnosti metod likvidace porostů trnovníku akátu. Brno, 2019. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Tato diplomová práce se zabývá zejména metodami odstraňování porostů trnovníku akátu a jejich porovnáním. V teoretické části popisuje i biologické charakteristiky této problematické dřeviny a její schopnost invaze. Praktická část této práce se zabývá vlastním pokusem v Národním parku Podyjí, který byl založen v listopadu 2016. Byly zvoleny metody injektáž herbicidu, částečné kroužkování (céčkování) a kombinace těchto metod. Nejúčinnější metodou bylo vyhodnoceno céčkování. Po provedení zásahů zde probíhá pastva divokých koní (exmoorský pony), kteří jsou schopni zmlazující akát potlačovat. Práce obsahuje i praktické zkušenosti odborníků na tuto problematiku. Úplné odstranění akátových porostů je velice náročný proces a vyžaduje několikaletou péči o tato území. Volba metody likvidace se váže na konkrétní podmínky stanoviště a na požadovaný cílový stav území.
|
|
|
Factors associated with invasiveness in the genus Impatiens: interaction of species traits, competition and environment
Čuda, Jan ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kollmann, Johannes (oponent) ; Prach, Karel (oponent)
Cílem předkládané disertační práce bylo určit, které faktory ovlivňují invazivnost v rodě Impa- tiens (netýkavka). Netýkavky jsou velmi atraktivní rostliny; některé zdomácněly mimo původní areál výskytu, zatímco jiné ne, přestože byly často pěstovány. Pokud pátráme po vlastnostech, které podporují invazivnost, je výhodné srovnávat druhy jednoho rodu, tzv. kongenery. Díky blízké příbuznosti jsou jejich vlastnosti a způsob rozšiřování méně ovlivněny fylogenezí, než při srovnání nepříbuzných druhů či dokonce celých flór. Srovnání kongenerů umožňuje přesnější určení vlastností, které invazní druhy zvýhodňují oproti druhům domácím, a zároveň přesnější rozpoznání druhů s invazním potenciálem. Intenzita kompetice mezi původními a in- vazními druhy závisí na míře překryvu jejich nik. Invazní druhy jsou obvykle vysoce kompeti- tivní v širokém rozsahu podmínek prostředí, zatímco domácí druhy často mají užší ekologické optimum. Výsledek kompetice se navíc může v různých fázích životního cyklu lišit a závisí na míře dominance (vyjádřené např. pokryvností), což bývá zřídka zohledněno. Rozšíření invaz- ního druhu v nepůvodním areálu také ovlivňují místní podmínky prostředí, způsoby a rychlost šíření. Mnoho invazních druhů proto zdomácnělo podél vodotečí, které poskytují celou řadu příhodných mikrostanovišť, na nichž je...
|
host ::
RSS.